KOLOBĚHsport: 12 hodin pod Chlumem

Snad za to mohlo počasí, nebo vysoká nemocnost, ale v průběhu 3 dnů se před startem již tradiční plzeňské 24 hodinovky postupně odhlásilo 7 koloběžkových týmů. Na startu se sešlo kolem 20-ti startujících. Naštěstí koloběžkář srdcař si v takové situací ví sám sobě rady (žena taky samozřejmě). A tak se uskutečnil 1. ročník 12-ti hodinovky. Start ve 20:30, cíl v sobotu v 8:30.

Trasa závodu, zázemí a cattering připravené, a tak proběhlo rokování o průběhu závodu.

Je rozhodnuto. Jede se závod na 12 hodin. Závodí týmy o 2-3 členech. Zapisuje se tedy 8 týmů a čas startu se odsouvá na 20:30. To aby měli týmy dostatek času na přípravu. Do závodu se tak mohl zapojit i divák Ondra Mertl, který se pravidelně účastní závodů Bez pedálů a z původní délky 24 hodin měl velký respekt. 12 hodin je pro něj přijatených :-) Na start tedy nastupují také týmy Bez pedálů F1 (Vojta Hrůza, Milan Jelínek) a Bez pedálů F2 (Václav Jun, Zdeněk Beneš a pozdeji Martin Marčan).

Přesně ve 20:30 je tedy odstartováno a peleton se vydává na denní okruh, který měří 6 kilometrů. Nikdo si v tu chvíli neuvědomoval, že v týmy jsou dvou a tříčlenné a že nebude moc času na obnovu sil. Jelo se naplno od prvního kilometru a silami nešetřilo. Marek Kadlec, juniorský mistr světa v koloběhu, stanovil nejrychlejší čas denního kola s velkým náskokem před nepochybně budoucím mistrem republiky Vojtou Hrůzou. (Když ne, tak aspoň vícemistrem :-) ) Střídání a jede se dál.

Kola se zapisovala nejmodernějším sčítacím zařízením. Při dojezdu do depa zmáčkl závodník příslušné tlačítko a počítač zaznamenal rychlost kola, celkově ujetý počet kol a ujetých kilometrů týmu.

S desátou hodinou vyráží závodníci již na noční okruh, který vede po hladším asfaltu částečně osvětleném pouličními lampami a měří 2,2 km. Bohužel ale do mnohem prudšího kopce. Tomu předchází poměrně náročný sjezd, kde vítězí jen ten, kdo jede bez "brzd a bez rozumu". Králem nočního kola se stává jediný muž, který tohle umí, Kuba Mareš. Kuba je také organizátorem tohoto závodu a o tom, že si trasu postavil na míru, můžeme jen spekulovat. :-)

Protože se jede naplno a na odpočinek po vystřídání zbývá málo času, únava se hodně rychle projevuje. S tím i spojené komplikace jako jsou křeče. Zvláštní ale je, že se místo odpočinku se těšíme na to, až zase budeme na trati. Tam totiž neštípají komáři, které lákalo světlo v zázemí a pach zpocených závodníků.

Vyčerpání se kolem 3. hodiny ráno projevuje výrazně u Ondry Mertla. Dostává křeče a považuje další pokračování v závodě za ukončené. Stačilo ale trochu soli, magnesia a vody.
Když se vracím ze své jízdy, po Ondrovi zbyla jen udupaná tráva. Ne, nepropadl se do země ani neprchnul. Je znovu na trati a až do konce závodu nepoleví.

100% nasazení od startu se projevuje i Vojty v týmu Bez pedálů F1. Namožená levá ruka mu neumožňuje brzdit a bezpečně držet řídítka. Jeho týmový kolega Milan Jelínek tak jezdí bez střídání.

Vojta ho ale nenechává bojovat úplně samotného a tak jak jen trochu vzpamatuje, bere koloběžku do svých rukou. Na několik jízd si dokonce vypůjčuje těžkou crossovou koloběžku Mibo Univers kvůli snadnějšímu brždění hydraulickými brzdami. I s tímhle strojem ale atakuje rekordní časy. 100 kg svalů neuvěřitelných vlastností.

Mně se i navzdory pokročilému času daří udržovat tempo a dokonce jednotlivá kola zrychlovat. Že by projev vytrvalce? Nebo blížící se čas konce závodu?

Začíná svítat. Den se probouzí a to vlévá optimismus do žil všem závodníkům.

V 6 hodin se znovu mění trať a vyráží se na denní okruh. Vypočítáváme, kolikrát "budeme muset" každý z nás ještě na trať. 3x nebo 4x?

8:30 a je tu konec závodu. Únava a radost se mísí a všichni jsme spokojení.
Díky nejmodernějšímu počítačovému vybavení jsou výsledky okamžitě k dispozici a jediné zdržení má na svědomí nutnost ručně vypsat diplomy.

Slavnostní vyhlášení a hodnotné ceny na sebe nenechali dlouho čekat. 12 hodin o Fidorky je závod, na který se vždycky rádi vrátíme.

Na fotografiích jednotlivých týmů si prosím nevšímejte muže v pozadí schovávajícího se za křoví. Je tam schovaný, aby nekazil kompozici :-)