Tohle tady ještě nebylo. U toho musím být. První věty, které mě napadly hned po tom, co mi Pavel Štork z Hodkovic nad Mohelkou oznámil svůj úmysl uspořádat 12-ti hodinový závod na Ještěd.
Pravidla jsou jednoduchá. Kolikrát se dá za 12 hodin vyjet nahoru a dolů na 42 km dlouhém silničním okruhu, vedoucím přes samotný vrchol?
Součástí Hodkovického koloběžení, jak se celá akce jmenovala, byly i další koloběžkové závody na kratší tratě, které nalákaly 65 dospělých a dětských závodníků.
Vstával jsem ve 4 hodiny ráno, abych se stačil z Plzně přepravit do Hodkovic nad Mohelkou. Měl jsem tedy dost času na sebepřesvědčování, že 12 hodin je dlouhá doba, a že nesmím přepálit, pravidelně pít... No darmo mluvit.
7:00 hodin a na startu, který byl otevřený i pro běžce a cyklisty nás stálo celkem devět. Tři koloběžkáři, jeden běžec a pět cyklistů. Všichni jsme to přišli zkusit a každý po svém. Každá kategorie po své trase.
Bylo odstartováno a hned od prvního metru nás koloběžce a cyklisty čekalo 3 km stoupání kolem Javorníku do Záskalí. První vizuální kontakt s Ještědem. Nebe bylo azurové a slibovalo nádherný slunečný den. A co slíbilo, to i dodrželo. Ze Záskalí následovalo pohodové klesání až do Minkovic a Pilníkova, odkud už nebylo před kopcem úniku. Začalo stoupání.
Tělo odpočaté nehlásilo žádný problém a tak po 9 a půl kilometru dlouhém stoupání, jedné hodině a patnácti minutách, poprvé stojím na Ještědce u kontroly. Otočím a fičím dolů. Asi 300 m pod vrcholem potkávám prvního ze soupeřů Milana Jelínka v protisměru. I když soupeř není to správné jméno protože tady každý musí bojovat hlavně sám se sebou.
10 km sešup s rychlostí až 70km/h s výhledy do kraje. No nádhera.
Trasa je značená červenými šipkami na asfaltu a tak u každé křižovatky trochu váhám abych žádnou nepřehlídnul. Po sešupu následuje asi 6km po zvlněné silnici a mírné stoupání do Hodkovic a k zázemí.
Výsledný čas prvního kola 2:10. To vypadá dobře. 5x se to dá na Ještěd stihnout :-) Trasu už znám a vím kde mám rezervy.
Doplním vodu do bidonu a po dvou minutách v zázemí vyrážím do dalšího kola na pohodu. Sluníčko projasnilo den a ohřívá vzduch. To není dobré. První kolo mi stačil jeden bidon a teď v půli kopce na Ještěd mám prázdno. Nevadí, doplním v kiosku na Výpřeži Kofolu. Výpřež je křižovatka, kde je odbočka s 3km stoupákem k vrcholu. Naštěstí je něco k desáté hodině a už mají otevřeno.
Dupu nahoru a proti mě už sjíždí první turisté na koloběžkách Nahoru vyjedou lanovkou, tam si půjčí kolobku a dole u parkoviště nad Libercem ji vrátí. Po kopci se rozléhá jejich křik jak jim jízda chutná. Kdyby jste věděli, že já si to za chvíli užiju dneska už po druhý. Heč. A pak možná znovu...
Kontrola na Ještědce a koukám, že Kofola se z bidonu asi vypařila nebo co. Nebo, že bych ji dopil? Nevadí, v cíli budu "za pár minut" a to vydržím. Otočka a fičím dolu.
Asi po 500 m míjím Milana a protože už cestu znám, letím krajinou jako šíp.
Druhé kolo 2:15. Že by za to mohlo to teplo? Dávám si pivo, buřtguláš a tatranku. Když Milan přijíždí do cíle, mám dojedeno a vyrážím do třetího kola.
Jde to pomaleji, protože jsem stihnul trochu ztuhnout, ale to není nic nepřekonatelného. Horší je, že v půlce kopce na Ještěd vytuhnu totálně. Střídám koloběh s chůzí, ale moc to nepomáhá. Teplo a možná špatně zvolené tempo se projevilo. Na Výpřeži znovu doplňuju Kofolu do bidonu a jednu do břicha. Asi po 300 m ještědskýho stoupáku mě dohání Milan. Chvíli se s ním držím, jede pomalu, ale jako šicí stroj. Neudržím se ho a asi 200 m před vrcholem ho ztrácím z dohledu. Než se dohrabu nahoru, Milan už fičí dolů.
Na kontrole ještě nasaju trochu větru do plic a spouštím se dolů. Cítím, že mám dost a že potřebuju pauzu. Dojíždím do Vlčenína (necelých 10 km na trase před Hodkovicemi) a protože u otevřené hospody vidím parkovat koloběžku, zastavuji. Sedí tam Honza, třetí koloběžkář, který jel druhé kolo a zastavil se na pivko doplnit ionty s jedním z cyklistů. Dávám si oblíbenou kombinaci Pivo, Kofolu a kafe, a žvaníme o tom, jak je tu krásně.
Těch 40 minut posezení mě postavilo na nohy. Vyrážíme k zázemí, kde mi zapisují 3. kolo za cca 3 hodiny a 30 minut.
To už probíhají doprovodné koloběžkové závody a je tam pěkně živo.
Vyrážím s Honzou do čtvrtého kola a zbývají 3 hodiny a 20 minut do konce 12-ti hodinovky. To dáme. Tělo si odpočalo a tak šlape podle mých představ. Dlouhé stoupání už ale vážně bolí a tak znovu na Výpřeži doplňujeme v kiosku kalorie. Vyrážím na Ještěd s předstihem, abych znovu nevytuhnul. Asi po 15 minutách jsem znovu u kontroly, loučím se a otáčím směrem k cíli.
Přemýšlel jsem, co je vlastně horší. Jestli 10 km stoupání, nebo následný 10 km sjezd. Bolí oboje. Nikam se už neženu. Vím že to stihnu a kochám se nádhernými výhledy na celý sever čech. Přesto, že už jedu tuhle trasu po čtvrté, vypadá pokaždé jinak. To jak slunce přechází nad kopci a stromy vrhají stíny pokaždé z jiné strany.
Podle pravidel nemůže po 17:00 nikdo vyjet na velký okruh, protože by se nestihl vrátit do konce 12-tihodinovky, a závodník tedy může další kilometry najet na malém okruhu, kde odpoledne probíhali doprovodné závody. Milan přijel do cíle v 17:09. Nakroužil tedy ještě 3 malá (7 km) kolečka. To poslední ve chvíli, kdy jsem dojel do Hodkovic. Do cíle tedy přijíždíme v 18:45 spolu. Nikdo už nevyjíždí a čekáme na Honzu. Účastníci doprovodných závodů se už dávno rozprchli a závěr závodu je tedy trochu komorní, stejně jako ranní start. Náladu nám to ale nekazí. Beru si 2 buřty a jdu si je opéct. Byly dobrý, ale do krku se jim nechtělo. Svorně se dělím s Milanem a vyměňujeme si postřehy z trati. Ta prostě neměla chybu stejně jako celá akce. Pavel Štork a jeho celý tým se vyznamenal.
Na výsledky jsme nemuseli dlouho čekat.
Dojel jsem na celkově druhém místě se 168 km a vítěz Milan Jelínek 189 km
Celkové výsledky a info k závodu najdete na stránkách 3CPROKOLA - HODKOVICKÉ KOLOBĚŽENÍ
Příští rok, jsem tu zase a dám to 5x. To je jistý :-)
Nádherné čtení, dám si to ještě jednou ;o) Gratuluji!
OdpovědětVymazatAhoj brndaři (tak já říkám kolobce od jak živa)
OdpovědětVymazatPřed týdnem ca 10.5.'14 jsem se dočetl na vašich stránkách o "Ještědění" jež bude 2014, a dnes 20.5. čtu náhodou (když hledám nějaký zadní blatník jenž povně vydrží drncání na mé Kostce tour, bez servisu alespoň 2000km a více - každých 100km jej upravuji :-( HRŮZA, a Kostkové mlčí - asi moc pracují a jen sekají nové a nové kostky- jen aby ... Asi se podívám v sobotu u vás :-)), o těch úžasných zážitcích z Ještědění 2013- jsem asi přehlédl (no jo to ten blatník :-(). Některé komentáře jsem také četl 2x - SUPER. Moc přeji ať se zase zadaří, s hromadou natšenců, a vyjde-li mi to, zajedu tam na té své, POZDRAVÍM, dám jeden okruh s nějakým brndařem, a snad dojedu z Ještědu zpět domů do Kamenického Šenova (na Ještěd se fakt chystám - miluju jej !). Tak hurá, a trhněte si dobře nohou...Hynek.
Výborně, těším se na startu :-)
OdpovědětVymazat