Tour po Čechách

Tour de France se blíží a s ní i datum, kdy odstartuje jedinečný koloběžkový projekt KickFrance 2013. Tour Čechy, který se uskutečnil o velikonočním víkendu, byl vlastně jedním velkým tréningem, kde mohli borci otestovat nejen svou fyzičku, ale i celou logistiku nutnou pro dlouhou etapovou jízdu. Ta zahrnuje  nejen spolupráci s doprovodným vozem, řešení technických problémů, občerstvování a vedení po trase, ale  i spolupráci jezdců v pelotonu. Kdo se celé Tour Čechy zúčastnil a jak probíhala? Projeďte se s námi.

Den 0.

Celá Tour začala už v pátek na welcome party v restauraci u Klokoně. Dorazil Guido Pfeiffermann - rakouský koloběžec a účastník mnoha podniků mistrovství Evropy i světa, kterého ale většina z nás znala jen virtuálně z Facebooku. Všichni jsme byli nabytí očekáváním a nemohli se dočkat, až ráno oblékneme žluté dresy a vyrazíme na cestu. 

Před takovým sportovním výkonem je ale potřeba vydatný spánek. Tak jsme to nijak neprotahovali a oproti původnímu plánu, pařit do 4 hodin ráno, uleháme už v 0:30. I to je přeci součástí tréningu, že? :-) 

Den 1.

Ráno znovu zkoušíme naše dresy, jestli nám budou slušet i na denním světle. Našemu řidiči doprovodného vozidla a "mámě pro všechno" sedl jako ulitý. Prostě PRETTY MAN Zdeněk Černý.

A hurá na start, kam všichni přijíždíme se zpožděním. Oproti původnímu plánu asi o hodinu. Ta hodina nám bude nakonec chybět, ale to poznáme až večer.

Focení na startu. 14 jezdců zleva: Michal Kulka, Vojta Hrůza, Guido Pfeiffermann, Honza Vlášek, Tomáš "Bejček" Pelc, Václav Jun, Honza Paclt, Karel Cvalín, Lojza Onderka, Vašek Liška a Zdeněk Černý. Zprava: Zdeněk Černý, Vašek Liška, Lojza Onderka, Karel Cvalín... :-)  Dva doprovodní cyklisté se fotit nechtěli.

Po cyklostezce směrem na Zbraslav podjíždíme pražský obchvat. Protože cestou potkáváme věci, které se jen tak nevidí, dovolím si na ně upozornit. Pod tímto mostem je nejdražší cyklostezka v Evropě a možná i na světě. Vede po visuté lávce asi 200 m...

...která tamhle končí. To stojí za vidění.

Jsme odhodlaní a na cestě nás nezastaví žádná překážka.

Ráno bylo chladné, ale jasná obloha dávala naději na krásný den. 

Sponzorem KickFrance je, mimo jiné, i výrobce tohoto energetického nápoje Fakeer. Neberte si to ale osobně prosím.

První občerstvovačka v obci Zvole. Řešíme první defekt. 

Doprovodné vozidlo www.kolobezky-plzen.cz

Karel Cvalín ve sjezdu...

...a další občerstvovačka v Sedlčanech a focení pro sponzory, bez kterých by to nešlo. 

Tým "Bez pedálů"  a KOLOBĚHsport byl taky sponzorem.

Takových výhledů bylo po cestě víc než dost, ale přišla i překvapení.

Mezi Prčicemi a Jistebnicí  potkáváme doprovodný vůz v protisměru a hlásí, že se vydává na asi 20 km dlouhou objížďku. Silnice je neprůjezdná a blokuje ji jiné auto. My jsme ale trasu dodrželi.

Po zhruba 2 km stoupání opět suchá silnice. A v nedaleké Jistebnici ...

...jsme mohli naplnit břicha něčím hutnějším než jen gelem a sušenkami.

S nově načerpanými silami jsme pokračovali do Bechyně.

Pohled na město z proslulého Bechyňského mostu.

Večer se rychle blížil a tak jsme s nasazením a vysokým tempem uháněli na Hlubokou a odtud do Českých Budějovic. To už byla tma a nebyl ani čas na další focení. Stihli jsme z ten den 152 km s průměrnou rychlostí 18,3km.

V první možné hospodě doplňujeme ionty a při cestě na ubytovnu začalo mrholit. To byla předzvěst zítřejšího dne.

Den 2.

V neděli ráno se nikomu na stupátko nechtělo, ale překonali jsme se.  

Změna původní trasy byla kvůli čerstvě napadanému sněhu nevyhnutelná. Šumavy bychom si na koloběžkách moc neužili a tak jsme se rozhodli ji objet. Zkrátili jsme tak plánovanou etapu dlouhou 190km na "pouhých" 148 km.

Sněžilo i při nakládání auta.

A takhle vypadala cyklostezka na Hlubokou, na které jsme ráno startovali. Tady Vašek Liška pořizuje startovní fotografii druhého dne.

Navzdory rozbředlému sněhu a prázdným žaludkům ubíhala cesta na Hlubokou rychle.

Snídat jsme chtěli až v místním Penny marketu.

Po deseti kilometrech vypadali koloběžky jako sněžné pluhy.

Sáčky na pečivo se hodí nejen na pečivo. Hodí se i do bot, když jsou mokré. Vzali si je všichni v poměru 4 sáčky na jeden rohlík.

A udělali dobře. Celé dopoledne jsme jeli po podobných cestách...

V tomhle sjezdu se Michalovi Kulkovi povedly nedobrovolné hodiny na koloběžce - to když po té, co se dostal do smyku, seskočil rozkročmo na zem a elegantně se otočil s koloběžkou o 360 stupňů.

Aspoň trochu zeleně v tom bílém smutku kolem.

Zdeněk vypiloval zásobování a tak na každé další občerstvovačce připravil takovýto švédský stůl.

Zima byla v neděli dost nepříjemná. 

Pokoušeli jsme se vypátrat, komu vypadl z koloběžky tenhle šroub.

Tuhle fotku neberte vážně...

Kousek před Lnářemi, kde jsme plánovali zastavit na oběd nám to nedalo...

...a trochu jsme si zapózovali

To pivo, co řidič Zdeněk drží, nebylo jeho. Jen si prohlížel krásně vyvedenou sklenici...

Ze Lnářů do Letkova, kde jsem naplánovali nocleh, to bylo asi 50 km. Nejdřív hodně do kopce a pak zase hodně z kopce. 

Ve 20:45 jsme konečně dorazili do Sportpenzionu POHODA v Letkově, který nám v prosinci 2012 poskytnut zázemí pro koloběžkový kros Bez pedálů.  Vstříc nám vyšel i tentokrát. Kuchař i barman si prodloužili směnu a poskytli prvotřídní servis. 

V restauraci na nás čekali i plzeňští koloběžkáři.   

Protože nám ale dala nedělní etapa i přes její zkrácení zabrat, vydali jsme se na kutě v mém domě

Prominentní lůžko našeho řidiče...

Každý si lehl, kde našel místo.

Den 3.

A ráno opět do čerstvého sněhu a opět se zpožděným startem. Tentokrát jsme již vyjeli jen v šesti jezdcích spolu se Zdeňkem Benešem (Bennym), který nás doprovázel část pondělní etapy.

Stačilo ale pár kilometrů a silnice byla suchá. 

Křivoklátsko a celé okolí Berounky je balzámem pro duši.

Na Křivoklátě, kam jsme po 70km dorazili za 4 a půl hodiny a kde jsme si dali pondělní oběd, dostal doprovodný vůz pauzu. Zdeněk si vyrazil na krátkou projížďku.

Čekání na jelení guláš, palačinky... vše co hrdo ráčí.

Čas nás začal tlačil a na focení už ho mnoho nezbývalo. Kromě dalších 80 km do cíle nás čeká ještě cesta domů. Zimní krajina kladenska a roudenska  je i trochu smutná a tak jsme začali fotit opět až těsně před cílem, při výstupu na horu Říp. 

Cílové foto. Zleva: Vašek Liška, Guido Pfeiffermanna, Tomáše Pelce, Honzu Vláška, Zdenka Černého, Michala Kulku a Vaška Juna. Zprava pak vidíte Vaška Juna, Michala Kulku, Zdenka Černého......

450 km v nohách.

Mise je splněna!

Těla unavená, ale duše nabité energií. Jsme rádi, že jsme mohli účastí na téhle akci pomoci při přípravě týmu KickFrance ke zdolání více než 3000 km dlouhou trať Tour de France 2013. Každý kdo jel alespoň jednu etapu, mohl si udělat představu o obrovské fyzické zátěži, která borce čeká.

Pomoct jim můžete i vy. Třeba zakoupením dresu, nebo trička KickFrance2013 v české, nebo anglické verzi. My si je nemohli vynachválit

Další fotogalerie