Náhoda tomu chtěla, že ve stejném víkendu se v Plzni konalo finále Evropského poháru koloběžek. Na domácí půdě. To se přeci nekoná každý den.
Váhal jsem, ale ne moc dlouho, a tak jsem se v pátek odpoledne zúčastnil sprintu na 900 m v centru města.
Z každého rozjezdu (bylo jich celkem 8) postupovali do dalšího kola dva nejrychlejší. V mém rozjezdu jsem dojel jako třetí, ale protože byl náš rozjezd velmi rychlý a dojeli jsme jako jeden provaz, postoupil jsem na čas do rozjezdu druhého. Tam už jsem na své soupeře nestačil a vypadl z další soutěže. Nevadí. Bral jsem to jako rozcvičku před sobotním běžeckým maratonem.
Start v Plasích v 10:00. V cíli o 4hodiny a 32 minut později. Počasí nádherné a já se necítil po maratonu nikdy tak dobře jako tentokrát.
2 hodinky jsem spolu s rodinou trávil povzbuzováním dalších běžců a hurá na Plzeň, kde byly na programu Evropského poháru koloběžek štafety. Těm předcházela časovka na 10 km a při našem příjezdu už dojížděli poslední závodníci.
Atmosféra byla úžasná. Přihlásilo se celkem 22 družstev.
Dal jsem do toho veškerý zbytek zbylých sil. Trasa vedla na 2 km dlouhém okruhu. Po každém okruhu došlo k předání koloběžky dalšímu jezdci v týmu.
Závod trval 15 minut + jedno kolo. Stačil jsem tedy ujet 2 x 2 km v maximálním tempu a moji dva spolubojovníci Zdeněk Černý 2 kola, Tomáš Sax 1 kolo. Stačilo nám to na předposlední místo, ale to není podstatné. Důležité bylo užít si atmosféry úžasného závodu.
V neděli byl na programu 33 km dlouhý závod jednotlivců. Chtěl jsem se s rodinou zúčastnit jako divák, ale... když mě přes noc otrnulo. Přijeli jsme 30 minut před startem a za 5 minut jsem už měl na koloběžce startovní čip. Ať na trati třeba pojdu...
Start mužů v 10:00. Tak tenhle závod mi zachutnal hned při prvním kilometru. Rozdával jsem si to s Evropskou špičkou tělo na tělo a vůbec ne špatně. Ještě před startem mě kamarád vyhecoval, že platím pivo za každou Holanďanku, která mě předjede.
Ženy startovali s pětiminutovým zpožděním a holandské závodnice platí v současnosti za ženskou špičku, stejně jako Keňané v maratonu. V druhé polovině závodu si u mě Benny to pivo zasloužil, ale utěšoval jsem se tím, že toho bylo pro jedno tělo za 48 hodin až až. Mezi seniory jsem dojel na 28. místě.
Nevadí. Nejezdím a neběhám vyhrávat. Těší mě být u toho.
V sobotní štafetě reprezentovali naše barvy www.kolobezky-plzen.cz tři týmy v následujícím obsazení:
Zdeněk "Benny" Beneš + Milan Vřešťál, který je členem PSP KK Plzeň a já ho přemluvil.
Václav Jun + Tomáš Sax + Zdeněk Černý, který byl také náš dressmaker.
Ladislav Kigler + Iveta Sýkorová + Klára Veverková, která vůbec poprvé jela na koloběžce.
Zdeněk s Milanem se umístili na skvělém 5. místě přesto, že jeli jen ve dvou.
Další dvě štafety dojely na posledním a předposledním místě. V "mé" štafetě oba mí společníci vyjádřili nespokojenost, že jsem pokazil hmotnostní a rychlostní průměr. Díky tomu jsme ztratili významnou pozici na konci tabulky :-)
Všichni jeli v plném nasazení a závod si opravdu užili. Koloběžkový sport má tu nádhernou vlastnost, že se dá dělat na vrcholové úrovni stejně tak i pro zábavu. Obě skupiny soupeřů se mohou postavit na stejnou startovní čáru a nikdo se na nikoho nemračí.Všichni jsou vítáni, bez ohledu na výkonnost. To je to co dělá z koloběhu sport opravdu pro každého.
Poprvé na koloběžce a hned v Evropském poháru. To si ale Klára uvědomila až po skončení závodu.
Když už, tak už. Benny nešetřil silami a startoval ve všech čtyřech závodech.
Nejrychlejší žena EC2012, holandská závodnice Maxime Reijne (Holanďanka s křídly)
Vítěz mezi muži, nedostižný Ladislav Provod.
Foto: V. Jun, H. Nejedlá
Žádné komentáře:
Okomentovat