MIBO Revoo - první dojmy

Jestli jste už z malé koloběžky vyrostli a také vás uchvátil svět těch velkých, určitě vám neuniklo co pro letošní rok nachytal český výrobce koloběžek MIBO. Pár dní už mám tuto koloběžku (resp. její rám) na testování a najezdil několik desítek kilometrů. Na celkové hodnocení je příliš brzy, ale protože odolávám smršti dotazů na téma „jak to jezdí“ rád se o své první jízdní dojmy v tomto článku podělím.


Hned po té co se mi dostal do ruky rám, poskládal jsem z něho silniční verzi. Použil jsem karbonovou vidli Canondale, karbonová řídítka, představec, karbonové rohy, osadil přední brzdu Shimano Ultegra a nasadil kola ze svého Racemaxe 28 Campagnolo Zonda obutá do plášťů Schwalbe Ultremo.
Výsledná váha 8,0 Kg.

MIBO Revoo s silniční úpavě

Alespoň to mi ukázala osobní digitální váha.
Do setmění jsem stihl najet rychlých 10 km a sbíral první jízdní dojmy.
V prvním stoupání poznávám výhody na první pohled možná zbytečně dlouhého stupátka. Nejdřív jsem přemýšlel jestli to byl funkční záměr, anebo jen řešení jak vměstnat jezdce mezi dvě 28“ kola. Když totiž cítím jak nohy v dlouhém kopci tuhnou, dlouhé stupátko dovoluje změnit postoj a v dalších odrazech využít jiné svalové partie nohou.
I ve sjezdu mi nejprve „začalo chybět“ krátké stupátko Kickbiku, díky kterému mám už naučenou sjezdovou polohu a vím jak pohodlně zalehnout na řídítka. No nic. Je to jen o zvyku. Zaléhám a vychutnávám si pevné držení stopy. Zadní kolo sedí i na hrubém asfaltu tak pevně, že ho nerozhodí ani několik propadlých záplat na asfaltu které v té rychlosti přejíždím.

Celkový dojem bych přirovnal trenažéru  přišroubovanému do podlahy ve fitnescentru.
Do ostřejších zatáček se bojím pustit v plné rychlosti. Tu ohromující délku koloběžky se musím teprve naučit ovládat. Pro představu o délce malé srovnání.

Kostka Racer, Mbo Revoo, Kickbike Racemax 28

Hned druhý den jsem přestavěl koloběžku na turistickou verzi  a použil 28“ kola Remerx Alcyon obuté do trekových plášťů MAXXIS Overdrive které se pohodlně vejdou do silniční vidlice a pro mě na dlouhé výlety už nepostradatelné vlaštovky.

MIBO Revoo v turistické úpravě

S touhle sestavou jsem pak druhý den vyrazil na trasování květnového etapového závodu Etapák.
Koloběžku jsem na váhu nestavil. Těžší kola a nižší pracovní tlak (ve srovnání se silničními) byly samozřejmě znát, ale o to víc jsem si vychutnával komfortu trekových plášťů. Ve stoupáních (těch bude v letošním Etapáku proklatě dost) jsem si znovu ověřil dojmy z dlouhého stupátka a ve sjezdech pevnost trenažéru.

Výška stupátka je díky pověstným mibáckým jeklům příjemně nízká a to i při zachování dodtatečné světlosti. Na celkem osmdesáti ujetých kilometrech jsem si ani jednou neškrtnul o zem, pokud nepočítám několik zledovatělých silničních úseků. Na těch se ale běžně nejezdí :)

Na sněhu ...

Dalším testem bylo 37 km ve svižném tempu opět se silniční verzí mezi Plzní a Brdy. I tam se po rovince dá svézt jen velmi zřídka, takže zase do kopce a zase z kopce.

Do kopce...

...a z kopce

Nevím jestli je Revoo dobrou závodní koloběžkou. To ukážou až první závody a navíc, tu nejlepší z ní mohou udělat jen nejlepší jezdci. Po těch několika desítkách kilometrů se ale přiznám, že mě tahle koloběžka opravdu baví a je dobře, že je tu.
Jako polykač dálek a rychlých kilometrů nemám MIBO Revoo zatím co vytknout. Ostatně pokud nás nic nezastaví, vydám se s sní a s borci KICKFRANCE2013  z Paříže do Roubaix.
Pro takovou koloběžku to bude prvotřídní prověrka a o výsledku se tady (a nejen tady) dočtete.